Manýrismus je umělecký styl, který vznikl v Itálii v 16. století a postupně se rozšířil do zbytku Evropy. Tento styl se vyznačuje důrazem na eleganci, gracióznost a sofistikovanost. Manýristická díla jsou často přepychová a plná detailů, které mají za účel zdůraznit individualitu a originalitu umělce.

Jedním z hlavních znaků manýrismu je deformace a zkreslení reality. Umělci této doby chtěli vyjádřit svoji vlastní fantazii a osobní vizi skutečnosti, což vedlo k tvorbě děl plných nerealistických a bizarních prvků. Figury v manýristických obrazech se často vyznačují nerealistickými proporcemi a pozicemi, což má za následek vznik pohledů plných napětí a dramatičnosti.

Dalším charakteristickým rysem manýrismu je složitost a detailnost kompozice. Umělci tohoto stylu často využívali složitých perspektivních triků a neobvyklých pohledů, aby vytvořili iluzi hloubky a pohybu v obraze. Důraz byl kladen i na použití bohatých barev a ornamentálních detailů, které měly podtrhnout bohatství a luxus díla.

V Českých zemích se manýrismus začal prosazovat v průběhu 16. století a stal se oblíbeným stylem nejen mezi malíři, ale i sochaři a architekty. Jeden z nejvýznamnějších českých manýristů byl Karel Škréta, který svými pracemi ovlivnil celou generaci umělců a přispěl k rozvoji tohoto stylu v českých zemích.

Manýrismus přinesl do evropského umění nový rozměr a otevřel cestu pro rozvoj baroka a dalších uměleckých směrů. Jeho složité a nadpozemské díla dodnes fascinují a inspirují umělce po celém světě. Manýrismus je tak důležitou součástí historie umění a jeho vliv je patrný i v současném umění.